jak to probiha na Milovech - vycvikaci

09.04.2015 16:55

a jak to probiha na Milovech - vycvikaci?

 nemam k dispozici hacky a carky, presto doufam, ze tahle informace pro vas bude zretelna a dostacujici

jelikoz se mnozi vyptavaji, jsou zvedavi, jak to probiha na nasem vycvikovem vikendu a nechteji se nechat prekvapit, tak nastinim program. Muze se ovsem stat, ze program najednou zmenim, takze to neni nic zavazneho. Ale jak starnu, tak jsem linejsi a linejsi a program byva podobny. 

V patek vecer se dorazi na penzion Posledni Mile, kde se ubytujeme, kazdy dorazi dle svych casovych moznosti, nekdo uz v patek rano, jiny-treba jak se stane obcas mne, az navecer. Vycvik byva az mezi 19-20,00hod az jsou vsichni na miste. Aby jste samozrejme mohli jit v klidu do prace a nemuseli utikat. Proto zaciname tak pozde. Neni to uplne vycvik, je to spise seznamovani, jak pritomnych lidi tak psu a rodinnych prislusniku. Seznamovani trva priblizne hodinu, pote ma kazdy plan jiny. Nekdo si cte knuihu, nekdo se jde projit ale vetsina se socializuje v misti hospode ktera je nekuracka  aproto vhodna i pro male deti. Tam kazdy zustava tak dlouho jak uzna za vhodne, nejkteri az do rana, jini jsou radi ze jdou brzy spat.

 

tak pokracovani sobotou hned jak budu mit chut

nize davam postrehy od ivany, ktere jsou mozne dohledat v drbarne:

Po návratu z Milových

Jako nováček ve skupině pejskařů co se věnují svým miláčkům, jsem se zúčastnila svého prvního výcvikového pobytu na Mílovech. Těšila jsem se na nové zážitky, nové lidi, výcvik a pokrok, jaký se svým pejskem udělám. Příroda byla kouzelná, ubytování skromné, ale čisté a útulné, personál příjemný a atmosféra víc než bujará. Od začátku do konce pobytu jsem žila v jedné šňůře zážitků, které se navlékaly na nitku prodlužující se každou chvíli. Byla jsem obklopena příjemnými lidmi s úsměvem na tváři. Přestože Peťa měla celý pobyt zvýšený hlas a já obdivuji její výdrž, vím teď jak silná je osobnost, když zkrotí takovou bandu lidí, včetně psů. Když se náhodoou ozvaly nějaké protesty, byla schopna svojí autoritou nastoupit a nastolit pořádek. Stále se běželo podle plánu a ten byl skutečně naplánován a načasován do celého dne. Jen abych neopomněla takovou maličkost, která nám celý pobyt udělala určitě zajímavější a náročnější....venku stále pršelo a když náhodou přestalo, zrovna jsme zalezli do chaty....."A venku chčije a chčije" se dalo říci při pohledu z okna. Pro ty kdo mě neznají, mám malého bílého maltézáčka, který se mi každou chvilkou měnil z krásné bílé kuličky na promočenou špinavou vychrtlinku, kterou jsem mezi výcviky skoro nestihla umýt a usušit. Po pravdě byl tak zasraný, že jsem mu po návratu musela ostříhat srst, abych ho nemusela trápit vyčesáváním toho, co si domů přinesl z lesa.

Celkově ale musím konstatovat, že už dlouho jsem si takhle nevyčistila hlavu. Na nic víc než na výcvik, umytí psa a posezení v hospodě nebyl čas, alespoň u mě to tak vypadalo. A těch zážitků.....naše nitka zážitků se měnila ve šňůru a hlasité výbuchy smíchu nás celý den doprovázeli. Skutečně jsme si každou chvilku užili. Ti kdo tam se mnou byli se možná teď usmívají, protože si jeden z nich vybavili.....

Bylo hezké pobyt s příjemnými lidmi a už se těším na další Milovy. Snad máte podobné pocity po návratu jako já.